Zdravé střevo = zdravý člověk: Vše o mikrobióme

Možná jste se již setkali s názorem, že až 80% imunity pochází ze žaludku a střev. Pravdou však je, že mikrobiologické složení ve střevech a v žaludku toho ovlivňuje ještě mnohem více, než imunitu.


pexels-freestocksorg-287335

Mikrobiom - druhý mozek

 

Už před staletími Hippokrates, jehož dnes považujeme za "otce medicíny" tvrdil, že každé lidské onemocnění začíná ve střevech. Museli jsme však čekat až do 20. století, kdy vědci uznali, že v našem těle existuje orgán, který jsme si dosud jen málo všímali a neměli jsme o něm téměř žádné poznatky.

 

Termín mikrobiom pochází z roku 2001, kdy ho poprvé použil nositel Nobelovy ceny Joshua Lederberg. Označil jím spolužijící shluk různých druhů mikrobů, které spolu vytvářejí mikroklima jednotlivých orgánů a žijí v symbióze.

 

Kvalita střevního mikrobiomu se vytváří během života a ovlivňuje ho množství faktorů - v počátečních letech jsou významnými faktory pro rozvoj mikrobiomu porod a kojení, později strava, oxidační stres a podobně.

1200-microbiome-head_1

 

Mikrobiom a jeho složení ovlivňuje naše chutě, zdravotní stav, imunitní reakce na nejrůznější onemocnění (od jednoduchého viru až po závažné např. onkologické diagnózy).

Tak jak se staráme o naši pokožku, plíce, cévy a ostatní orgány bychom měli věnovat naši pozornost i mikrobiomu a jeho vitalitě.



Mikrobiom a zdraví člověka

pexels-juan-pablo-serrano-arenas-1002694

Střevní mikrobióm se považuje za poslední objevený lidský orgán a v současnosti je podroben velkému zájmu ve vědeckých a lékařských kruzích. Je to komplexní orgán, který sídlí ve střevech - jeho váha se odhaduje až na 1,5 kg a obsahuje více než 500 druhů mikroorganismů. Představuje skutečně malý svět v našem těle.

 

Mikroorganismy, které v něm sídlí (patogenní buňky, houby, viry, bakterie) by měly být v rovnováze a vytvářet fungující mikroekosystém. Ukazuje se, že takto správně fungující mikrobiom hraje důležitou roli v prevenci a také v léčbě některých civilizačních a chronických onemocnění.

 

 

 

Zamysleli jste se někdy nad tím, proč se v posledním desetiletí tak masivně rozrůstají alergie, intolerance, obezita, cukrovka ale například i autismus? Vědci se dnes přiklánějí k názoru, že tyto diagnózy mohou mít svůj původ právě v nedostatečně vitální střevní mikroflóře - v poškozeném mikrobiomu.




Onemocnění u nichž je souvislost s narušeným mikrobiomem

 

  • Gastrointestinální problémy: bolesti břicha, zácpy, průjmy, reflux, gastritida, IBS - syndrom dráždivého tračníku, SIBO, celiakie
  • Autoimunitní onemocnění: artritida, Hashimoto syndrom - nedostatečná funkce štítné žlázy, diabetes II. a I. typu
  • kožné onemocnění: astma, ekzém
  • autismus
  • psychické poruchy - deprese, chronický únavový syndrom
  • Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba



Mikrobióm v rovnováze

 

V microbiomu by měly fungovat v symbióze patogenní i příznivé mikroby. Pokud se tyto mikroby dostanou do nerovnováhy, vzniká dysbióza, která přináší potenciální nebezpečí.

human-microbiome

 

Pokud se ve střevě přemnoží patogenní mikroorganismy, mohou vylučovat toxické látky, které se přes malé trhlinky ve střevě dostávají do krevního oběhu a následně k některým orgánům.

 

Změny na psychice

 

Paradoxně, prvním orgánem, který reaguje na dysbiózu v organismu je mozek. Mezi střevem a mozkem je přímá a rychlá komunikace.

 

Lidé, kteří mají narušený střevní mikrobiom bývají náladoví, podráždění a mnohem častěji se u nich rozvinou depresivní a úzkostné stavy.

mikrobiom psychika

 

Ve střevech vzniká i většina hormonů štěstí - endorfinů, díky kterým se dokážeme těšit a mít dobrou náladu.

 

Dysbióza v organismu ovlivňuje schopnost střeva vytvářet tyto hormony v dostatečném množství, což má jednoznačný vliv na psychiku.



Čím se mikrobióm poškozuje?

pexels-dominika-roseclay-895515 

Teorie ohledně fungování mikrobiomu jsme již zmínili dost. Podstatnější však je podívat se na to, jak my svým jednáním ovlivňujeme kvalitu mikrobiomu v našem těle - co mikrobiom ničí a naopak - co máme dělat, abychom mikrobióm podpořily a posílily.



Velkou část svého mikrobiomu získáváme již při narození - děti, které se narodí přirozeným způsobem a nemají po porodu vážnější problémy a jsou kojené dostávají z mikrobiologického hlediska velmi kvalitní startovací balíček. Během života kvalita mikrobiomu klesá, pokud se o něj aktivně nestaráme a nezajímáme.



Mikrobiom a strava 

Častý přísun tuhé stravy s vysokým množstvím sacharidů, bez dostatku vlákniny je pro žaludek těžkým oříškem na zpracování. Nestrávené kousky potravy se v tomto případě dostávají i do střeva, kde podléhají hnilobným procesům. Bakterie, které při tomto procesu vznikají negativně ovlivňují celkové rozložení mikroorganismů ve střevě.

 

Léky

Hlavně ty s dlouhodobým užíváním, ale například i antibiotika působí na kvalitu střevní mikroflóry negativně. Nepříznivé pro střevní mikrobiom je i užívání hormonální antikoncepce, ale i medicínské zásahy jako chemoterapie či radioterapie. Pokud je nutné tyto léky, nebo léčbu užívat, o to víc bychom se měli snažit mikrobiom po takové terapii obnovit a znovu nastartovat jeho činnost.



Léky, nevhodná strava, stres - to vše ovlivňuje vytvoření chronického zánětu v těle, který následně způsobuje nerovnováhu mikrobiomu.



Intolerance a novodobá alergie na potraviny

celiakia mikrobiom

Masivní rozvoj celiakie, laktózové a histaminové intolerance a také různých jiných alergií (na látky v přírodě - pyly, nebo chemické složky v kosmetice projevující se například ekzémem) se připisuje také za vinu změnám mikrobiomu a jeho kvalitě, kdy postupem času může mít mikrobiom problém zpracovat některou konkrétní potravinu, resp. její složku.

 

Svědčí o tom i fakt, že intolerance a alergie jsou ne vždy vrozené, často se vyvinou během života. V momentě, kdy člověk na svém těle cítí, že některá potravina mu škodí a umí tuto složku definovat, je ještě možnost upravit mikrobiom tak, aby se u něj nerozvinula vážnější forma intolerance.

 

Jak podpořit mikrobiom?

 

Vhodné jsou tyto aktivity:

 

Imunitní stimulace organismu - nezdravá je přehnaná sterilnost, hlavně u dětí, kdy je pro vývoj imunity důležitý kontakt s alergeny, viry a podobně. Přílišná čistota prostředí, nedostatek pobytu na čerstvém vzduchu, v kolektivu a nadužívání léků mění mikrobiom dítěte již v raném věku.

 

Vláknina

Její úloha v zdravém stravování je dlouhodobě podceňována. Pocit, že vlákniny v těle máme dostatek když konzumujeme nějakou dávku ovoce je bohužel mylný.

Na to, abychom pokryli denní dávku vlákniny potřebnou pro správné fungování těla bychom měli konzumovat 25g vlákniny denně (muži až 38g), přičemž jedno průměrně velké jabko obsahuje přibližně 4g vlákniny. Některé potraviny samozřejmě obsahují vyšší množství vlákniny, jsou to například tyto: merlík čilský, brokolice, batáta, hrušky, granátové jablko, ostružiny, čočka, sójové boby, cizrna nebo avokádo.

 

Pokud je nedokážete jíst denně, je vhodné si vlákninu doplňovat. Z dostupných vlákninových produktů doporučujeme psyllium, smrkovou vlákninu a akáciovou vlákninu.

 

Pro tělo je také důležité přijímat vlákninu z různých zdrojů, nezaměřovat se jen na jeden tip vlákniny, nebo vlákninového výživového doplňku. Čím pestřejší strava, tím lépe.

 

TIP: Vláknina je potravou pro mikroby. Pokud jí je dostatek, ve střevě se trávením vlákniny zároveň vylučuje látka - mucin, která vystýlá a zpevňuje stěny střev, čímž je chrání. Při dlouhodobém nedostatku vlákniny se mucin nevylučuje, stěny střev se ztenčují a mohou se doslova až přetrhnout. Tehdy se obsah střev má možnost dostat do okolního prostředí a stane se tak nebezpečným pro okolní orgány.



Zásady pro vaření

 

Vždy zvolte raději celozrnnou variantu pečiva nebo těstovin. Vyhněte se bílé mouce a cukru. Jídlo si připravujte, nekupujte polotovary. Čím více původních surovin ve stravě, tím je to pro vaše tělo lépší, zdravější a snadněji zpracovatelné.



Fermentované potraviny

 

Kefír, kimchi, jogurty nebo fermentované limonády si užívejte v množství, na jaké budete mít chuť. Fermentací zpracované potraviny obsahují velké množství laktobacilů a jiných živých bakterií, kterými doslova krmí mikrobiom.

 

Vhodné potraviny pro mikrobióm: Losos, mrkev, česnek, cibule, ředkvička, avokádo, rajčata, kokos, oříšky, semena, ořechové máslo, olivový olej, čočka, hrách...

 

Vhodné ovoce pro mikrobióm: Mango, jablka, broskve, hrušky, třešně, kiwi, pomeranče,

 

Vhodné vitamíny a bylinky: Zinek, vitamin D, extrakt z hroznových semínek, skořice, máta, kurkuma, zázvor


PROBIOTIKA A PREBIOTIKA VS. MIKROBIÓM

Vědomé doplňování probiotických látek může výrazně pomáhat k tvorbě kvalitního mikrobiómu (mikrobioty). Zatímco probiotika jsou živé organismy, které přicházejí do trávicího traktu, pro skutečně zdravý život a kvalitní mikrobióm nezapomínejme ani na prebiotika. Prebiotika jsou potravou pro probiotika a bez nich by probiotika nefungovaly dostatečně. Prebiotika jsou zbytky některých nestrávených sacharidů - například i vlákniny. Užíváním vlákniny zabezpečíte dostatečné množství potravy pro živé organismy (probiotika) a vytvoříte tím vhodné podmínky pro zlepšování kvality mikrobiómu.


 

Věříme, že jsme v tomto článku shrnuli vše potřebné o tom, co vás zajímá o mikrobiomu a proč se mu říká i druhý mozek. Snažili jsme se vysvětlit proč je důležité starat se o něj nejen v rámci léčby, ale hlavně prevence vážných onemocnění (i civilizačních).

Snad jsme vás jednoduchými radami nasměrovaly k tomu, jak změnit své stravování ve prospěch zdravého mikrobiomu. Pokud byste měli k tomto tématu ještě otázky, napište nám.

 

button_spravnifunkc copy

 

 

Záznamy nebyly nalezeny...

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více informací zde