Kopřiva - zelená královna bylin
Kontakt s listy této zelené rostlinky bývá nepříjemný, na kůži nás při doteku doslova popálí. Přesto bychom se jí neměli vyhýbat, protože v sobě ukrývá nesmírně léčivou sílu o které si povíme více v následujícím příspěvku.
Obsah článku:
- 1.Z historie o kopřivě
- 2.Kopřiva v lunárním kalendáři
- 3.Sklizeň a výskyt
- 4.Účinky kopřivy dvoudomé
- 5.Recept na kopřivový přívarek
Z historie o kopřivě
Matka příroda je všemocná a nabízí nám svoji sílu také v podobě léčivých bylin. Naši předkové to věděli. Proto bylo bylinkářství v naší historii velmi rozšířeno, lidé se častokrát rostlinami živili. Znali jejich moc a využití v kuchyni, dokonce uměli s nimi léčit různé nemoci.
Oblíbenou rostlinou v lidovém léčitelství již ve starověku byla právě kopřiva dvoudomá (latinsky Urtica dioica L., urens - pálivá, dioica - dvoudomá).
Římané věřili, že šleháním se kopřivou po bolestivých kloubech vyléčí revma. Hospodáři ji zvykli přidávat k jídlu pro dobytek, mělo to odehnat zlé duchy (dělá se to dodnes, že domácí chovatelé běžně míchají kopřivu s otrubami jako potravu pro husy a kachny). Aby se chránila úroda před škůdci a hmyzem, kopřiva se zakopávala na rozích rolí.
Zajímavost: lýková vlákna kopřivy jsou dlouhá od 50 do 70 milimetrů a patří mezi nejdelší. Proto se tato vlákna v 18. století používala k výrobě příze, do které se přidaly tkaniny a následně byla použita k výrobě oděvů. Odolnost tkaniny dokonce předčila i často používané konopí, na dotek byla jemnější než bavlna a důležité bylo, že hřála víc než vlna.
Kopřiva v lunárním kalendáři
Měsíc ovlivňuje náš každodenní život stejně, jako každodenně vyvolává mořský příliv a odliv. O sklizni léčivých rostlin za úplňku měsíce věděli i naši předkové, mají totiž v té době nejsilnější účinky. Tato vědomost funguje dodnes a hlavně na vesnicích „babky bylinkářky“ vyhledávají léčivé rostlinky právě během úplňku.
Jaro je podle měsíčního cyklu symbolicky považováno za zrod nového života, nebo začátek nové etapy. Proto se právě na jaře doporučují různé očistné kúry, aby se tělo zbavilo škodlivin, nastartoval se přirozený proces léčení a naše imunita zesílila. Kopřiva dvoudomá se právě proto spojuje s tímto ročním obdobím. Na jaře je velmi důležitý prvek vody a proto se doporučuje v první řadě kopřivový čaj jako jedna z očistných kúr, kdy jeho pití podporuje detoxikaci těla a pomáhá také proti obávané jarní únavě.
Sklizeň a výskyt
Kopřivu, kromě sklizně za úplňku je nejlepší hledat v období od začátku dubna do konce května v době kvetení. Vzácněji se sbírá kořen, ale to až v období podzimu. Příliš vysoké a hrubé rostliny se nesbírají. Listy se doporučuje sbírat odpoledne, ne ráno, kvůli obsahu některých látek.Najdeme ji na loukách, polích, při cestách a vodních tocích a jelikož se jedná o silnou rostlinu, objevíme ji i ve spárách zdí či puklinách chodníků, méně sečených travnatých porostech a celkově na nepřístupných místech.
Pro nejlepší uskladnění je dobře kopřivu zpracovat „rychlým“ sušením (umělým teplem do 60 stupňů Celsia). Lístky by si měly zachovat původní tmavě zelenou barvu bez zápachu.
Kopřiva dvoudomá je neprávem kategorizována jako plevel. Pravdou ovšem je, že je to mocná rostlina se spoustou cenných léčivých a výživných látek a budete překvapeni, kde všude se kopřiva dá využít.
Účinky kopřivy dvoudomé
Za důležitou zmínku o kopřivě stojí její dietetická hodnota. Každá část této rostlinky se vyznačuje určitou hodnotou:
1. Listy obsahují množství chlorofylu, minerálních látek a vitamínů, jako jsou:
- vápník
- fosfor
- magnesium
- železo
- vitamín B12
- vitamín K
- vitamín C
- karoten
- organické kyseliny
- silici
- třísloviny
2. V chloupcích, s nimiž nás pálí kůže při kontaktu, se nachází netěkavý pryskyřičný sekret s kyselinou mravenčí a křemičitou, histamin a acetylcholin – „žhavé“ látky s významným úkolem v oběhové a trávicí soustavě jako nosiče nervových impulsů.
Vnitřní použití kopřivy
Kopřivový čaj ze sušených lístků má příznivé účinky pro celý organismus:
- je vhodné ho pít při nedostatku vitamínů, minerálů a při nadměrném fyzickém a psychickém zatížení
- pomáhá při rekonvalescenci a trávení
- podporuje látkovou přeměnu a činnost žláz s vnitřní a vnější sekrecí
- působí močopudně a léčivě při revmatických obtížích
- snižuje hladinu cukru v krvi a podporuje její tvorbu
Opatrně však s dlouhotrvajícím pitím kopřivového čaje. Nedoporučuje se jej užívat souvisle déle než dva – tři týdny.
Výzkumy potvrzují, že kopřiva dvoudomá má schopnost ztišit zánětlivé procesy, které způsobují příznaky alergické rýmy.
Přírodní produkt HERB ALERG, jehož součástí je i kopřiva, je komplex přírodních antioxidantů s protizánětlivým působením, které výrazně zmírňují alergické projevy a podporují správnou reakci imunitního systému.
Venkovní použití kopřivy
Pokud budete používat kopřivu jako Římané ve starověku, to znamená šlehání čerstvou natí, podpoříte slabý krevní oběh, tělo se krásně prokrví a ulevíte bolavému tělu od revmatu a artrózy. Trápení s nočními bolestmi, křečemi a únavou nohou se snadno zbavíte přešlapováním ze studené vody do horké kopřivové koupele.
Proti vypadávání vlasů je výborný odvar z hrsti kopřivových kořenů, které povaříme v 0,5l kvalitního vinného octa přibližně 10 minut. Necháme vychladnout a směs přecedíme. Vtíráme do vlasové pokožky jednou za den, nejlépe na noc.
Věděli jste, že…
když nemáme po ruce lékárničku, menší krvácející ránu na kůži můžeme ošetřit kopřivou? Obětovat musíme pouze plátěný kapesník, do kterého zabalíme nať kopřivy a pořádně ji roztlučeme kamenem. Kaši z kopřivy přiložíme na ránu a zavážeme. Krvácení se brzy zastaví.
Recept na kopřivový přívarek
Kopřiva se v kuchyni tradičně upravuje jako špenát, přidává se do polévek nebo salátů.
Na přívarek budeme potřebovat:
- čerstvé výhonky kopřivy 800g
- česnek 3 stroužky
- smetana nebo mléko (ve veganské verzi můžete použít rostlinné) 150ml
- voda 200ml
- sůl podle chuti
Postup: kopřivu pořádně omyjeme a uvaříme ve slané vodě přibližně 10 minut. Potom ji rozmixujeme tyčovým mixérem a přidáme smetanu a prolisovaný česnek. Spolu ještě několik minut povaříme a kopřivový „špenát“ je hotový.
Dobrou chuť.
Zdroje: