Vědecké studie o chioské mastiche

Vědecké studie o chioské mastiche

Masticha je látka, jejíž účinkem se ve vědeckých kruzích věnuje stále více pozornosti a to hlavně v posledních letech. Zatímco první výzkumy byly iniciovány vědci z arabského a řeckého světa, kde je rozšířené běžné používání chioské mastichy v lécích a přípravcích praktického lékařství, dnes je tato látka zpracovávána i ve výzkumných ústavech zejména japonských, britských či korejských univerzit a laboratoří a také jiných výzkumných skupin z celého světa.

Hlavní oblasti výzkumu mastichy jsou zaměřeny na její možné léčivé účinky při těchto onemocněních:

 

Masticha a Helikobakter pylori 

V roce 1998 byla publikována ve slavném časopise New England Journal of Medicine studia (5), provedená univerzitní nemocnicí Nottingham v Anglii, která dospěla k závěru, že chioská masticha má rozhodně prokázaný účinek proti Helicobacter pylori. Všimněte si, že název publikace je obzvláště charakteristický: "masticha zabíjí helikobaktera pylori". Studie ukazuje i to, že dokonce 1 gram mastichy denně po dobu dvou týdnů může vyléčit vředové onemocnění žaludku. Tento pozitivní účinek je dosažen díky skutečnosti, že masticha ničí přemnoženou bakterii Helicobacter pylori, která je zodpovědná za většinu případů výskytu vředových onemocnění.

 

Všimněte si, že Helicobacter pylori je zodpovědný za 75% případů vředových onemocnění žaludku, zatímco u vředů dvanáctníku až v 90% případů. Ve specifické studií byly použity čerstvé vzorky s přítomností helikobaktera pylori, které byly získány od pacientů a pomocí těchto vzorků se hledali minimálně baktericidní koncentrace (MBC) mastichy neboli nejmenší možná koncentrace potřebná k vyhubení 99,9% bakterií během 24 hodin. Minimální baktericidní koncentrace (MBC) mastichy byly 60 ug / ml, ale iv nižších koncentrací byla baktericidní účinnost významná.

V roce 2001 bylo v American Journal Serafin G. Bonem publikované oznámení (6, 7) a časopis Journal of chemoterapie přišel s potvrzením efektivity mastichy proti bakterii Helicobacter pylori. Pro tento účel byly použity vzorky s přítomností helikobaktera pylori, které byly získány od pacientů a byly hledané minimální baktericidní koncentrace (MBC) mastichový extraktu. Výsledky ukázaly, že masticha v koncentraci 125 mg / ml vyhubila helikobaktera pylori v 50% testovaných vzorků, zatímco koncentrace 500 mg / ml vyhubila helikobaktera pylori v 90% vzorků. Zároveň byly ve všech vzorcích studovány morfologické změny bakterií s použitím elektronového mikroskopu. Výsledky studie jsou v plném souladu s výsledky ostatních výzkumů, které dospěly k závěru, že masticha má velmi dobrý účinek proti bakterii Helicobacter pylori.

 

V jiné studii (8) pod vedením Medical Microbiology Laboratory řeckého Institutu Pasteura v dubnu 2002 se uvádí, že použití chioské mastichy u morčat a myší, které byly infikovány Helicobacter, vedlo k podstatnému snížení imigračního stupně bakterie, zatímco nebyl zaznamenán žádný významný pokles v stupni a aktivitě doprovodné gastritidy.

V roce 2007, Parachos a kolektiv zkoumali in vitro a in vivo účinky výtažků a jednotlivých složek pryskyřice chioské mastichy. Cílem výzkumu bylo určit účinnost výtažků a čistých hlavních složek chioské mastichy vůči H. pylori. Kvůli zlepšení rozpustnosti in vivo účinku byl odstraněním nerozpustného polymeru připraven "úplný mastichový výtěžek bez polymerů" (TMEWP). TMEWP byl podáván myším infikovaným H. pylori SS1 po dobu více než 3 měsíců. Průměrná denní dávka chioské mastichy byla 0,75 mg a výsledkem byl přibližně 30-násobný pokles kolonizace H. pylori. Výtažky chioské mastichy a izolované čisté triterpenových kyseliny byly také testovány na jejich in vitro účinek proti 11-tim klinickým kmenem H. pylori. Kyselinová frakce chioské mastichy se prokázala jako nejaktivnější výtěžek (minimální baktericidní koncentrace 0,139 mg / ml) a nejaktivnější čistá složka byla isomastichadienolická kyselina [minimální baktericidní koncentrace 0,202 mg / ml (0,443mM)]. Studie dospěla k závěru, že podávání TMEWP může být účinné při snižování kolonizaci H. pylori a za tento účinek by mohly být zodpovědné hlavní triterpenových kyseliny v kyselinové výtěžku (10).

 

Kottak a kolektiv (2008) zkoumali arabinogalaktánové bílkoviny extrahované z chioské mastichy. Testy zaměřené na zpomalování růstu H. pylori v přítomnosti výše uvedených bílkovin ukázaly, že již 1,4 g výtěžku chioské mastichy ovlivnilo životaschopnost bakterií. Výzkumná skupina poukázala na skutečnost, že tyto bílkoviny vyvolaly morfologické změny v H. pylori a tím pádem potlačují růst in vitro. Nicméně, závěry této studie musí být ještě důkladně prozkoumány na živých organismech (11).

V roce 2009 studijní skupina zkoumala účinky chioské mastichy na vrozené buněčné efektory imunity. Arabínogalaktánové bílkoviny z chioské mastichy se testovaly in vitro a in vivo v přítomnosti H. pylori neutrofil-aktivujících bílkovin na vrozené buněčné efektory ke srovnání u 5 pacientů infikovaných H. pylori a u 3 zdravých jedinců. Účastníci výzkumu dostávali denně 1 g chioské mastichy po dobu 2 měsíců. Z výsledků výzkumu vyplývá, že arabínogalaktánové bílkoviny chioské mastichy potlačují neutrofilovú aktivaci v přítomnosti H. pylorineutrofil-aktivujících proteinů, které hrají životně důležitou roli při patologických změnách žaludeční sliznice způsobených H. pylori (12). Hassan (2009) zkoumal účinek různých koncentraci rostlinných slizů a pryskyřic (včetně pryskyřice P. lentiscus) na specifických střevních disacharidáz. Zjistilo se, že pryskyřice chioské mastichy má nejvyšší potlačující účinek proti střevní invertáza, maltasa a laktázy (13).

Dabos a kolektiv (2010) zkoumali účinek čisté chioské mastichy na potlačení a vyhubení H. pylori u jednotlivců trpících touto infekcí. 52 pacientů bylo náhodně rozděleno do čtyř skupin. Skupina A dostávala 350 mg čisté chioské mastichy 3krát denně, skupina B dostávala 1,05 g čisté chioské mastichy 3krát denně, skupina C dostávala pantoprazol 20 mg dvakrát denně plus 350 mg čisté chioské mastichy 3krát denně a skupina D dostávala pantoprazol 20 mg dvakrát denně plus amoxicilin 1 g dvakrát denně plus clarithromycin 500 mg dvakrát denně. Výzkum trval 14 dní pro skupinu A, B a C a 10 dní pro skupinu D. Je zajímavé, že se potvrdilo vyhubení bakterií u 30,8% pacientů ve skupině A au 38,5% ve skupině B. K vyhubení bakterií nedošlo u žádného pacientů ze skupiny C. Ve skupině D mělo 76,92% pacientů negativně dechové testy na H. pylori. Chioskú masticha tolerovali dobře všichni pacienti a nebyly zjištěny žádné vedlejší účinky. Chioská masticha tedy prokázala in vivo baktericidní účinky na H. pylori (14).

 

V roce 2012 Kountouras a kolektiv prohlásili, že společné podávání chioské mastichy s léčbou na odstranění helikobaktera může mít léčebný účinek proti H. pylori, důležitá při patogenezi gastrické a hrubě střevní onkogenózy (15).

V roce 2014, Miyamoto a kolektiv zkoumali chemické složení esenciálního oleje chioské mastichy a jeho antibakteriální účinek vůči lékům rezistentním kmenům H. pylori. Tato studie se pokusila přiblížit, který specifický prvek chioské mastichy má anti-H. pylori účinek. Pomocí techniky GC-MS bylo identifikováno 20 složek. Účinek proti H. pylori byl testován u 10 standardních složek. (E) -methyl isoeugenol a α-terpineol jasně prokázaly účinek proti 4-om odlišným kmenům H-pylori, které klinicky odizolovali od pacientů s gastritidou, žaludečními vředy a rakovinou žaludku. Závěry studie konstatují, že výše zmíněné složky by mohly být užitečné při potlačení lékům odolného H. pylori v žaludečním prostředí (16).

Gastritida vyvolaná Helikobakterom pylori

 

Už ve starověku byla chioská masticha využívána k tišení bolesti žaludku, při žaludečních chorobách, zažívacích potížích, gastralgii a žaludečních vředech. Zachovalé záznamy doporučují Chioskú mastichu při chorobách a disfunkci gastrointestinálního systému.

V roce 2002 byla v Jižní Koreji v časopise společnosti Gastroenterologie publikovaná klinická studie (9). Tato studie byla vedena lékařskou fakultou univerzity Dan-kook v Jižní Koreji a týkala se účinků mastichy na gastritidu vyvolanou Helicobacter pylori (HP). Studie se zúčastnilo 48 dobrovolníků, u kterých bylo pomocí UBT - určovat dechového testu (dechový test pro detekci HP) prokázáno, že jsou nakaženi Helicobacter pylori. Tito účastníci byli rozděleni do dvou skupin, z nichž první užívala chioskú mastichu v žvýkačce po dobu 90 dní, zatímco druhá skupina užívala žvýkačky s placebem. Určovat dechový test byl proveden před zahájením studie a dále v intervalu 30 a 90 dní po dokončení. Výsledky testů ukázaly, že užívání mastichy je obzvlášť účinné k omezení koncentrace helikobaktera pylori, stejně tak i gastritidy, právě díky účinkům na helikobaktera. Studie dospěla k závěru, že masticha může být užívána jako doplňkový prostředek k potlačení bakterie a důsledků její přítomnosti.

Peptické vředy

 

Jedna z prvních klinických studií ohledně účinků mastichy vůbec (21,22) byla publikována v roce 1984 v magazínu Clinical & Experimental Pharmacology & Physiology, vedená Al-Habbo MJ, Al-Habbo Z a HuwezFU na univerzitní klinice mosulského univerzity v Iráku.

Studie se zúčastnilo 38 dobrovolníků s diagnózou dvanáctníkového vředu. Pro srovnání účinnosti chioské mastichy byly dobrovolníci rozděleni do dvou skupin: jedna konzumovala 1 gram mastichy po dobu dvou týdnů, druhá ve stejné dávce placebo. Po uplynutí dvou týdnů byli všichni dobrovolníci endoskopicky vyšetření, aby se zhodnotil stav vředů. Výsledky ukázaly, že v první skupině, která konzumovala masticha, došlo ke zmírnění klinických symptomů až v 80% případů, zatímco endoskopické vyšetření prokázalo samotné vyléčení duodenálních vředů v 70% případů. Závěr klinické studie jednoznačně doporučuje masticha jako účinný přípravek na zmírnění obtíží a léčbu vředových onemocnění. Další důležitý závěr byl takový, že masticha neměla žádné vedlejší nežádoucí účinky.

 

Stejný tým výzkumníků publikoval v roce 1986 v časopise Gastroenterology Japonica výsledky nové klinické studie (3) s pacienty s diagnózou peptických vředů. Pro tento účel bylo vyčleněno 6 pacientů, kterým byl gastroskopií diagnostikován žaludeční vřed a byla jim nasazena masticha v množství 2 gramy denně po dobu 4 týdnů (1 gram před snídaní a 1g před spaním na noc). Žádnému pacientovi nebyl přidělen jiný způsob farmakologické léčby na dobu dvou měsíců před začátkem klinické studie. K vyhodnocení účinků mastichy bylo účastníkům provedeno gastroskopií vyšetření, stejně jako rutinní laboratorní vyšetření krve, moči a další biochemické parametry, prováděné těsně před zahájením léčby, dva týdny, čtyři týdny a dva měsíce po zahájení léčby masticha. Výsledky studie ukázaly, že léčba mastichou ulevila všem šesti osobám, které měly klinické symptomy, zatímco vyléčení bylo endoskopicky potvrzeno u pěti z nich. Během studie, a také dva měsíce po jejím skončení nebyly zaznamenány žádné vedlejší nežádoucí účinky.

Gabr (1997) zkoumal účinek vzájemných sraženin a fyzických směsí indomethacínu, laktózy a chioské mastichy na potkanech s cílem určit působení mastichy na míru rozpuštění léčiva, bio-dostupnost a vytváření vředů. Preparáty se podávaly orálně. Vyplatí se zmínit, že chioská masticha zpozdila rozpouštění léčiva. Co se týče bio-dostupnosti, výsledky naznačují ustálenou aktivitu léčiva při vzájemné sraženině a fyzické směsi indomethacínu a chioské mastichy. Efekt indomethacínu podněcující vytváření vředů se snížil ve všech přípravcích, které obsahovaly chioskú mastichu (17).

 

Žaludeční a duodenální vřed

 

V roce 1986 byla publikována v časopise Journal of Ethnopharmacology další studie (4) provedena Mansoor S. Al-Saídem s kolektivem, na morčatech a myších, která byla vedena kvůli tomu, aby dokázala zhodnotit efektivitu mastichy proti gastroduodenálních vředu. Pro tento účel byl pomocí chemických látek myším uměle vytvořený vřed žaludku. Následně jim byla v potravě podávána masticha v dávkování 500 mg na kilogram jejich hmotnosti. Výsledky studie ukázaly, že podávání chioské mastichy způsobil významný pokles v progresi formovaného vředu na sliznici žaludku morčat a tyto výsledky naznačují, že by mohla masticha mohla být používána při léčbě již vzniklých vředů.

 

VYSOKÝ CHOLESTEROL

 

Několik studie prováděné in vitro dospěli k závěru, že chioská masticha inhibuje oxidaci LDL (lipoprotein s nízkou hustotou). Studie in vivo na lidech vedly k pozoruhodným výsledkům, kdy došlo ke snížení cholesterolu, což dokazuje její vlastnosti na ochranu jater a srdce. Chioská masticha, ve vztahu k výše uvedenému, se prezentuje významnou antiaterogenní aktivitou, rozšiřuje rozsah studovaných fytosterolů a tím představuje možnosti nové terapie aterosklerózy.

Andrikopoulos a kol. (2003) studovali různé pryskyřice pro jejich potenciální ochrannou in vitro aktivitu proti oxidaci LDL indukované mědí. Chioská masticha se ukázala jako nejúčinnější při ochraně lidského LDL před oxidací (24).

Kartaly a kol. (2015) studovali účinky chioské mastichy u 156-ti zdravých jedinců s ohledem na hladiny cholesterolu a plazmatické glukózy nalačno (FPG) během celkového období osmi týdnů. Dobrovolníci byli rozděleni do 3 skupin; kontrolovaná skupina užívající placebo, skupina celkové mastichy, která denně užívala 1 g surové chioské mastichy (330 mg tobolky, tid), skupina mastichy, která denně užívala 1 g chioské mastichy bez polymeru (330 mg tobolky, tid) a prášková skupina mastichy, která přijímala 2 g surové chioské mastichy.

 

Výsledkem je, že cholesterol v celkové skupině mastichy se snížil o 11,5 mg / dl a FPG o 4,5 mg / dl, přičemž se zohlednil věk, pohlaví, BMI a základní vlastnosti. Subjekty s nadváhou a obezitou (BMI> 25) vykazovaly silnější účinek a odhadovaný průměrný pokles celkového cholesterolu byl 13,5 mg / dl a FPG 5,1 mg / dl. Zajímavé je, že v gastrointestinálním, jaterním nebo renálním systému se neprojevily žádné vedlejší účinky. Chioská masticha tedy podle tohoto výzkumu představuje podstatnou redukční aktivitu na celkový cholesterol a hladiny glukózy u zdravých jedinců s výjimečnou tolerancí bez detekovaných vedlejších účinků (25).



VYSOKÝ TLAK

V roce 2018 byly publikovány dvě studie, které poskytly důkazy, že masticha působí na snižování krevního tlaku.

Tzani a kol. (2018) studovali účinky chioské mastichy na krevní tlak a hypertenzí indukované poškození cílových orgánů u 2K1C hypertenzních potkanů, které se léčily podáváním 40 mg mastichy na jeden kilogram tělesné hmotnosti během 2 týdnů. Zmírnění poškození cílového orgánu masticha je dokumentováno zlepšením biomechanických vlastností aorty včetně plochy průřezu, ztuhlosti stěny aorty a zvratu hypertrofie malých cév myokardu. Ochranná vlastnost mastichy proti hypertenzi se také projevila udržováním hladin albuminu v séru. Masticha také vedla ke snížení hladin CRP a IL-6 v porovnání s hypertenzními zvířaty, které nedostaly žádnou léčbu.

Studie dospěla k závěru, že masticha projevuje účinek snižování krevního tlaku prostřednictvím snížené regulace vylučování reninu spojeného se zmírněním poškození cílového orgánu a zánětlivého stavu (26).

 

Ateroskleróza

 

Na potlačení tvorby aterosklerotických destiček mají vliv tzv. přirozené antioxidanty. Studie publikované v roce 2003 a 2004 v časopisech Atherosclerosis magazine a Phytotherapy Research magazine jednoznačně prokázaly, že vysoký obsah antioxidantů, fenolických molekul a fytosterolů zamezují oxidaci LDL cholesterolu a tím mají výrazný vliv na předcházení vzniku aterosklerózy.

 

Zánětlivá onemocnění

Zkoumané byli i mechanismy protizánětlivých účinků chioské mastichy. Podle práce autorek Triantafyllouem a Bikineyevovej, zveřejněné v roce 2011, dokáže masticha potlačovat oxidativní stres vyvolaný proteinem TNF-α, často hrajícím roli v systémových zánětlivých onemocněních. Ve studii na potkanech dokázala masticha tlumit buněčnou produkci superoxidů a peroxidu vodíku v buňkách hladkého svalstva aorty pokusných zvířat, kterým byl podán zmíněný tumor nekrózny faktor alfa, dokud na tímto proteinem nestimulované buňky neměl vliv. TNF-α výrazně zvyšuje buněčnou produkci superoxidů, chioská masticha však dokázala tuto produkci zcela zastavit. Tato její vlastnost je podle studie odpovědná za významnou protizánětlivou aktivitu pryskyřice stromů Pistacia lentiscus.

V roce 2011 Gioxari a kolektiv výzkumně ověřovali hypotézu, že masticha zabraňuje střevnímu poškození při zánětlivém onemocnění střev regulováním zánětlivého a oxidativního stresu ve střevním tkáni. 4 dávky prášku P. lentiscus byly podávány potkanům, kterým byl vyvolán zánět tlustého střeva trinitrobenzén sulfonickou kyselinou. Výsledkem bylo, že při denní dávce 100 mg prášku chioské mastichy na kilogram tělesné hmotnosti, došlo ke snížení zánětlivých cytokinů. Chioská masticha tedy může potenciálně mít léčebné účinky při Crohnově chorobě a to tím, že upravuje rovnováhu oxidantů a / nebo antioxidantů a zmírňuje zánět (18).

Heo a kolektiv (2006) se zaměřili na zkoumání vlivu oleje z chioské mastichy na poškození střev vyvolané diclofenakom a na přestup bakterií ze střev do krevního oběhu (translokace bakterií) u potkanů. Olej prokázal pozoruhodný ochranný účinek oproti diclofenakom, který způsobil mimo jiné zvýšení množství střevních bakterií a zvýšení míry translokace bakterií. Tyto účinky byly naopak zmírněny při společném podávání s chioskou mastichou. Tento výzkum dokázal, že chioská masticha má u potkanů ​​příznivé působení na prevenci poškození střev způsobených nesteroidním protizánětlivým léčivem a na prevenci translokace bakterií (19).

 

Crohnova nemoc

 

Vědečtí pracovníci se věnovali také zkoumání mastichy jako prostředku při léčbě Crohnovy choroby. Řečtí vědci Kaliora, Stathopoulou a kolektiv zveřejnily v únoru 2007 výsledky své studie, kde na menší vzorku deseti pacientů s mírnou až středně rozvinutou Crohnovou chorobou, testovali účinek přibližně dvou gramů mastichy denně po dobu čtyř týdnů. Výsledkem bylo signifikantní snížení hladin interleukinu-6 a CRP v séru zmíněných pacientů.

Další výzkum byl zaměřen na účinnost mastichy podávané pacientům trpícím aktivní Crohnovou chorobou (CD) a to na klinický průběh onemocnění a na plazmové zánětlivé mediátory. Výsledky studie ukázaly, že chioská masticha značně snížila index aktivity a hladiny plazmatických interleukinů-6 a C-reaktivních bílkovin u pacientů s jemně až mírně aktivní CD (20). Stejný tým zhodnocoval účinek chioské mastichy podávané pacientům s aktivní Crohnovou chorobou na produkci cytokinu u cirkulujících mononukleárních buněk. Studie prokázala, že chioská masticha vystupuje jako imunomodulátor na periferní krevní mononukleárních buňky, hraje roli inhibitoru nádorové nekrózy faktoru-alfa (FNN-α) a stimuluje faktor potlačování makrofágní migrace. Pro stanovení úlohy zkoumané látky je nepochybně zapotřebí provést další nezávislé srovnávací testy na velké výzkumné vzorku, které budou zohledňovat placebo efekt. Nicméně, tato studie naznačuje, že chioská masticha může být důležitým regulátorem imunity u CD (21).

 

Dyspepsie

 

Další práce týmu lékařů z nemocnice Hatzikosta v řecké Ioannině se věnovali dvojitě zaslepené placebem kontrolovaným studiím účinků mastichy na poruchu trávení - dyspepsii. Její projevy, kterými byli zejména bolesti žaludku, bolesti v oblasti břišní dutiny v čase úzkosti, tupé bolesti a pálení žáhy, se významně zlepšily ve skupině užívající Chioskú masticha ve srovnání s kontrolní skupinou.

 

V roce 2010 Dabos a kolektiv zkoumali účinnost chioské mastichy na pacientech s funkční dyspepsií. 148 pacientům, kteří z hlediska funkční dyspepsie splňovaly kritéria Rome II, náhodně přidělili 350 mg dávku chioské mastichy nebo placebo látku. Výzkum trval 3 týdny. Následně byly vyhodnoceny změny v závažnosti příznaků funkční dyspepsie, a také celkové účinky na účastníky výzkumu. Je zajímavé, že porovnáním se skupinou placebo (19,96 ± 1,83), při léčbě chioskou masticha (14,78 ± 1,78) došlo k ústupu příznaků. Navíc se u 40% pacientů, kteří přijímali látku placebo a u 77% pacientů přijímajících chioskú masticha zjistilo pozoruhodné zlepšení příznaků. Při podávání chioské mastichy bylo pozorováno pozoruhodné zlepšení těchto příznaků: bolesti břicha obecně, bolesti břicha při úzkosti, tupá bolest v horní abdominální oblasti a pálení žáhy. Ve srovnání se skupinou placebo, chioská masticha značně zlepšuje příznaky u pacientů s funkční dyspepsií (22).

V roce 2012 Papalois a kolektiv zkoumali kyselinové a neutrální fragmenty chioské mastichy při experimentálním zánětu tlustého střeva. Kyselina oleanolická je důležitá triterpenových kyselina obsažená v chioské masticha má mnoho antioxidačních a protizánětlivých vlastností. Bylo prokázáno, že chioská masticha v práškové podobě s inulinem je užitečná při léčbě experimentálního zánětu tlustého střeva. Bioaktivní fragment nebo prvek chioské mastichy je přitom neznámý. Za předpokladu, že terpenoidy by mohly mít rozpoznatelné účinky při léčbě, výzkumná skupina rozdělila masticha na jednotlivé složky a použila rozličné složky, jakož i samostatnou oleanolickú kyselinu při léčbě zánětu tlustého střeva. Také zkoumali mechanismy zodpovědné za tyto účinky. Prášek chioské mastichy podali potkanům, které byly léčeny trinitrobenzén sulfonickou kyselinou. Prášek vyvolal in vivo histologické zlepšení zánětu tlustého střeva a bylo zaznamenáno pozoruhodné omezení zánětu, dokonce i na úrovni mRNA. Kyselina a neutrální složky chioské mastichy snížily zánětlivé ukazatele navzdory chybějícímu histologickému zlepšení. Je zajímavé, že inulin nebyl účinný. Bioaktivní složka se Nenavázané výhradně na složky nebo na oleanolické kyseliny. Výsledkem tohoto výzkumu je, že zánět snižuje chioská masticha jako celek, nikoliv její jednotlivé frakce (23).

 

PROTIRAKOVINOTVORNÁ AKTIVITA CHIOSKÉ mastichy

 

Několik studie se zabývají protinádorovou aktivitou Chioské mastichy. Přesněji, vyvolává několik pozitivních účinků při karcinomu tlustého střeva nebo kolorekta, plic, ústní dutiny, prostaty a leukémie. Nedávné vědecké důkazy protinádorových účinků dělají z chioské mastichy potenciálně budoucí terapeutické činidlo pro výše uvedené - a možná i další typy onemocnění, které významněji trápí lidstvo poslední dvě století.

 

V roce 2007 výzkum ukázal, že 50% etanolový extrakt chioské mastichy obsahuje látky, které inhibují proliferaci a jsou zodpovědné za in vitro buněčnou smrt HCT116 typu anoikis lidských buněk rakoviny tlustého střeva, včetně účinků na dráhy závislé od kaspázy. Kromě toho se ukázalo, že Chioská masticha se může vyvinout do chemoterapeutického činidla pro léčbu lidského tlustého střeva a jiných forem rakoviny (27).

V roce 2009 se výše uvedená studie dále rozšířila o výzkum protirakovinného účinku kapronové extraktu MG (He-MG) na lidskou rakovinu tlustého střeva in vivo u myší. Jeho výsledkem bylo zjištění, že 200 mg denní dávka He-MG na jeden kilogram hmotnosti během 4 po sobě následujících dnů, (následně 3 dny bez léčby), inhibovala růst nádoru o 35% v nepřítomnosti toxicity po 35 dnech. He-MG tedy podle výsledků této studie vykazuje protinádorovou aktivitu proti lidskému kolorektálního karcinomu a rozsah suprese a toxicity, podle určitého množství He-MG, je založen na způsobu podávání (28).

V další studií z toku 2010 výzkumný tým zkoumal antiproliferační a apoptotické účinky gemcitabinu v kombinaci s Chioskou masticha, jakož i základní mechanismy v lidských buněčných liniích rakoviny slinivky. Je velmi důležité zmínit, že Chioská masticha významně potencován antiproliferační a apoptotické účinky gemcitabinu po 72 hodinách léčby. Synergie gemcitabinu s Chioskou mastichou způsobuje silnou apoptózu v buňkách rakoviny slinivky (29).

 

Spyridopoulou a kol. (2017) analyzovali přítomny těkavé dietetické fytochemikálie v oleji z chioské mastichy a srovnatelně zkoumali jejich účinky na karcinom tlustého střeva in vitro a in vivo na růst nádoru u myší po perorálním podání. Olej z chioské mastichy inhiboval - účinnější než jeho hlavní složky - proliferaci buněk rakoviny tlustého střeva in vitro. Při orálním podávání inhiboval olej z chioské mastichy růst nádorů karcinomu tlustého střeva u myší. Byla pozorována snížená exprese Ki-67, přežívající v nádorových tkáních. Olej z chioské mastichy, jako kombinace terpenů, ve výsledcích studie projevoval růstový inhibiční účinek proti karcinomu tlustého střeva, což ukazuje nutraceutický potenciál v boji proti této rakovině. První zpráva ukazuje, že orálně podávaný olej chioské mastichy indukuje účinek potlačení nádoru proti experimentálnímu karcinomu tlustého střeva (30).

 

Chioská masticha a zdraví ústní dutiny

 

Výzkumy chioské mastichy v oblasti ústní dutiny se zabývají hlavně její působením proti vzniku zubního plaku, vzniku chronické periodontitítdy a vzniku peridentálnych poruch. Výsledky těchto studií ukazují, že působí příznivě při prevenci zubního kazu, léčbě onemocnění zápachu z úst a dásní a jiných stavech ústní dutiny.

Ve studii provedené v roce 2003 v Japonsku, byl zkoumán účinek žvýkačky z chioské mastichy na plak. Do studie se zapojilo 20 stomatologických studentů se zdravým parodontem. Účinky chioské mastichy byly hodnoceny ze dvou dvojitě zaslepených randomizovaných studií. V prvním testu byla inhibiční aktivita chioské mastichy na bakterie v slinách po jejím použití porovnána s placebo žvýkačkou po mechanickém čištění zubů. Vzorky slin se odebíraly na konci 1, 2, 3 a 4 hodiny a byly dále zpracovány. Ve druhé studii byly posuzovány účinky chioské mastichy na tvorbu plaku na povrchu zubů a vzniku zánětu dásní během 7mi dní bez mechanické ústní hygieny, po náhodném použití žvýkačky z chioské mastichy nebo placebo žvýkačky. Výsledky ukázaly, že celkový počet bakteriálních kolonií se během 4 hodin výrazně snížil po žvýkání žvýkačky z chioské mastichy oproti placebo žvýkačkou. Kromě toho, skupina, která používala žvýkačku z chioské mastichy vykazovala značně snížen plak a gingivální index ve srovnání se skupinou, která používala placebo žvýkačku. (31).

 

V roce 2006 výzkumná skupina z Turecka prokázala, že Chioská masticha má významný in vitro a in vivo antibakteriální účinek proti druhům streptokoka mutans a může být prospěšným doplňkem při prevenci zubního kazu. Konkrétně klinické studie byly provedeny na 25-ti jedincích se zdravým parodontem. Vzorky slin byly odebrány od jedinců bezprostředně před a po žvýkání žvýkačky z chioské mastichy a placebo žvýkačky po dobu 15 minut. Kromě toho se každých 30 minut odebírali vzorky slin. Výsledky prokázaly, že počet bakterií se výrazně snížil po žvýkání žvýkačky z chioské mastichy oproti placebo žvýkačkou (32).

 

V roce 2006 zkoumal Sterer antimikrobiální aktivitu chioské mastichy proti bakterii Porphyromonas gingivalis, odpovědné za onemocnění parodontu a zápachu z úst. Methanolový extrakt chioské mastichy způsobil inhibiční zóny, což naznačuje, že může být použit jako potenciálně netoxické činidlo při léčení onemocnění zápachu z úst a dásní (33).

 

DIABETES / CUKROVKA

Nedávné údaje zdůrazňují dokonce pozitivní účinky chioské mastichy na metabolismus glukózy. Přesněji, výzkumy ukázaly, že Chioská masticha snižuje hyperglykémii. S tímto účinkem jsou spojeny některé složky chioské mastichy, jako kyselina oleanónová a důležité triterpenoidní sloučeniny, jako kyselina mastichadienolická a kyselina isomastichadienolická. Studie in vivo vedly k významnému snížení glukózy v krvi a tedy prokázání významné antidiabetické aktivity. Klinické studie na lidech dospěli k závěru, že Chioská masticha snižuje hladinu celkového cholesterolu a glukózy u zdravých jedinců s vynikající tolerancí.

 

Georgiadis a kol. (2013), zkoumali aktivitu chioské mastichy na metabolické parametry diabetických myší. Streptozotocinem indukované diabetické 12 týdnů staré samce C57bl / 6 myší byly rozděleny do tří skupin v závislosti na dávce produktu a doby podávání. Po 4 týdnech vedla konzumace chioské mastichy ke snížení hladin glukózy v séru a triglyceridů ve skupinách s nízkou i vysokou dávkou mastichy. Tělesná hmotnost ve skupině s nízkými dávkami se ve srovnání se skupinou s kontrolovanými dávkami snížila. U skupiny s nízkými dávkami byla prokázána výrazně nižší hladina glukózy v séru, cholesterolu, hladiny lipoproteinu s nízkou hustotou a hladiny triglyceridů a zlepšily se hladiny lipoproteinů s vysokou hustotou. U skupiny s vysokými dávkami mastichy se zlepšily hladiny triglyceridů v séru. Hepatická steatóza byla částečně zvrácená u skupiny s nízkými i vysokými dávkami mastichy. Nízké dávky chioské mastichy tedy zlepšily glukózu a poruchy lipidů u diabetických myší a zároveň zmírnily poškození jater (34).

Fukazawa a kol. (2017), studovali účinek chioské mastichy u zdravých mužů z Japonska. Přesněji, denní příjem 5 g prášku chioské mastichy snížil hladiny triglyceridů na 3 měsíce a hladiny inzulínu a HOMA-IR na 6 měsíců. Příjem chioské mastichy v kombinaci s cvičením snížil hladiny triglyceridů na 3 měsíce a hodnoty HOMA-IR na 3 a 6 měsíců (35).



PUBLIKOVANÉ STUDIE:

  1. “A double blind trial of mastiha and placebo in treatment of duodenal ulcer”, Μ. Al-Hab- bal, Ζ. Al-Habbal, F. Huwez, Proceedings of 3th International Conference on Islamic Medicine, Istabul, Turkey, 1984, p. 105.
  2. “A double-blind controlled clinical trial of mastiha and placebo in the treatment of duodenal ulcer”, Al-Habbal MJ, Al-Habbal Z, Huwez FU, Clin. Exp. Pharmacol. Physiol. (1984), No 11 Vol. 5, p. 541-544.
  3. “Mastiha in treatment of benign gastric ulcer” Huwez FU, Al-Habbal MJ, Gastroenterol Jpn. (1986), Vol. 3, no.21, p. 273-4.
  4. “Evaluation of Mastiha, a crude drug obtain from pistacia meniscus for gastric and duode- nal anti-ulcer activity”, M. Al-Said, AM. Ageel, N.S. Parmar, M. Tariq, J. Ethnopharmacol. (1986), 15, p.271-281.
  5. “Mastiha Gum Kills helicobacter Pylori”, F. Huwez, D. Thirwell, A. Cockayne, D. Ala’ Aldeen, The New England Journal of Medicine (1998), Vol. 339, No.26, p. 1946.
  6. “Bactericidal activity of Pistacia lentiscus gum mastiha against Helicobacter pylori”, S. Bona, L. Bono, L. Daghetta, P. Marone, The American Journal of Gastroenterology (2001), Vol.96, 9, P. S49.
  7. “Bactericidal Activity of pistacia lentiscus mastiha gum against Helicobacter pylori”, P. Ma- rone, L. Bono, E. Leone, S. Bona, E Carretto , L. Perversi, J. Chemother (2001), Vol.13, 6, P. 611-614.
  8. “Antibacterial action of Mastiha against Helicobacter pylori” D. Sgouros, A. Mentis, (2002)
  9. Unpublished findings of the research program, “Effect of Mastiha gum on Helicobacter pylori Gastritis” Im-hwan Roh, Seung-woo Nam, Na Myung, Jung-taek Kim, Ji-hun Shin, South Korea Society of Gasternterology (2003).
  10. Paraschos S., Magiatis P., Mitakou S., Petraki K., Kalliaropoulos A., Maragkoudakis P., Mentis A., Sgouras D., Skaltsounis A.-L. [2007]: In vitro and in vivo activities of Chios mastic gum extracts and constituents against Helicobacter pylori. Antimicrob. Agents Chemother., 51 (2): 551–559.
  11. Kottakis F., Lamari F., Matragkou C., Zachariadis G., Karamanos N., Choli-Papadopoulou T. [2007]: Arabino-Galactan proteins from Pistacia lentiscus var. chia: isolation, characterization and biological function. Amino Acids, 34: 413-420.
  12. Kottakis F., Kouzi-Koliakou K., Pendas S., Kountouras J., CholiPapadopoulou T. [2009]: Effects of mastic gum Pistacia lentiscus var.
    chia on innate cellular immune effectors. Eur. J. of Gastroenterol. & Hepatol., 21 (2): 143-149.
  13. Hassan H.M.M. [2009]: Inhibitory Activities of Some Mucilages and Gums Against Certain Intestinal Disaccharidases. Austr. J. Basic & App. Sci., 3 (3): 2741-2746.
  14. Dabos K.J., Sfika E., Vlatta L.J., Giannikopoulos G. [2010]: The effect of mastic gum in Helicobacter pylori: A randomized study. Phytomedicine, 17 (3-4): 296-299.
  15. Kountouras J., Zavos C., Deretzi G., Gavalas E., Chatzopoulos D., Katsinelos P., Tsiaousi E., Gagalis S., Polyzos S.A., Venizelos I. [2012]: Potential implications of Helicobacter pylori-related neutrophil-activating protein. World J. Gastroenterol., 18 (5): 489-490.
  16. Miyamoto T., Okimoto T., Kuwano M. [2014]: Chemical composition of the essential oil of mastic gum and their antibacterial activity against drug-resistant Helicobacter pylori. Nat. Prod. Bioprospect., 4 (4): 227–231.
  17. Gabr K.E. [1997]: Influence of indomethacin-mastic combinations on dissolution, absorption and gastrointestinal mucosal damage in rats. Int. J. of Pharm., 158: 137–145.
  18. Gioxari A., Kaliora A.C., Papalois A., Agrogiannis G., Triantafillidis J.K., Andrikopoulos N.K. [2011]: Pistacia lentiscus resin regulates intestinal damage and inflammation in trinitrobenzene sulfonic acid-induced colitis. J. Med. Food, 14 (11): 1403-1411.
  19. Heo C., Kim D.W., Do J.H. [2006]: Protective effects of mastic in nonsteroidal anti-inflammatory drug induced gut damage and bacterial translocation in a rat model. Korean J. Med., 71: 354-361.
  20. Kaliora A.C., Stathopoulou M.G., Triantafillidis J.K., Dedoussis G.V.Z., Andrikopoulos N.K. [2007]: Chios mastic treatment of patients with active Crohn’s disease. World J Gastroenterol., 13 (5): 748-753.
  21. Kaliora A.C., Stathopoulou M.G., Triantafillidis J.K., Dedoussis G.V.Z., Andrikopoulos N.K. [2007]: Alterations in the function of circulating mononuclear cells derived from patients with Crohn’s disease treated with mastic. World J Gastroenterol., 13 (45): 6031-6036.
  22. Dabos K.J., Sfika E., Vlatta L.J., Frantzi D., Amygdalos G.I., Giannikopoulos G. [2010]: Is Chios mastic gum effective in the treatment
    of functional dyspepsia? A prospective randomised double-blind placebo controlled trial. J of Ethnopharmacology, 127 (2): 205–209.
  23. Papalois A., Gioxari A., Kaliora A.C., Lymperopoulou A., Agrogiannis G., Papada E., Andrikopoulos N.K. [2012]: Chios mastic fractions in experimental colitis: implication of the nuclear factor κB pathway in cultured HT29 cells. J. Med. Food, 15 (11): 974-983.
  24. Andrikopoulos N.K., Kaliora A.C., Assimopoulou A.N., Papapeorgiou V.P. [2003]: Biological activity of some naturally occurring resins, gums and pigments against in vitro LDL oxidation. Phytother. Res., 17: 501–507.
  25. Kartalis A., Didagelos M., Georgiadis I., Benetos G., Smyrnioudis N., Marmaras H., Voutas P., Zotika C, Garoufalis S., Andrikopoulos G. [2015]: Effects of Chios mastic gum on cholesterol and glucose levels of healthy volunteers: A prospective, randomized, placebo-controlled, pilot study (Chios-Mastiha). Eur J of Prev Cardiol, Epub ahead of print.
  26. Aspasia I. Tzani, Ilias P. Doulamis, Panagiotis S. Konstantopoulos, Ermioni D. Pasiou, Afrodite Daskalopoulou, Dimitrios C. Iliopoulos, Ioannis V. Georgiadis, Nikolaos Kavantzas, StavrowK. Kourkoulis, Despina N. Perea [2018]: Chios mastic gum decreases renin levels and ameliorates vascular remodeling in renovascular hypertensive rats. Biomedicine & Pharmacotherapy(2018) 899-906.
  27. Balan K.V., Prince J., Han Z., Dimas K., Cladaras M., Wyche J.H., Sitaras N.M., Pantazis P. 2007]: Antiproliferative activity and induction of apoptosis in human colon cancer cells treated in vitro with constituents of a product derived from Pistacia lentiscus L. var. chia. Phytomedicine, 14 (4):263-272.
  28. Dimas K., Hatziantoniou S., Wyche J.H., Pantazis P. [2009]: A mastic gum extract induces suppression of growth of human colorectal tumor xenografts in immunodeficient mice. In Vivo
  29. Huang X.Y., Wang H.C., Yuan Z., Li A., He M.L., Ai K.X., Zheng Q., Qin H.L. [2010]: Gemcitabine combined with gum mastic causes potent growth inhibition and apoptosis of pancreatic cancer cells. Acta Pharmacol Sin., 31 (6): 741-745
  30. Spyridopoulou k. Tiptiri-Kourpeti A., Lampiri E., et all [2017]: Dietary mastic oil extracted from Pistacia lentiscus var. Chia suppresses tumor groth in experimental colon cancer models, Scientific Reports 2017; 7: 3782.
  31. Takahashi K., Fukazawa M., Motohira H., Ochiai K., Nishikawa H., Miyata T. [2003]: A pilot study on antiplaque effects of mastic chewing gum in the oral cavity. J. Periodontol., 74 (4): 501-505.
  32. Aksoy A., Duran N., Koksal F. [2006]: In vitro and in vivo antimicrobial effects of mastic chewing gum against Streptococcus mutans and mutans streptococci. Arch. Oral Biol., 51 (6): 476-481.
  33. Sterer N. [2006]: Antimicrobial effect of mastic gum methanolic extract against Porphyromonas gingivalis. J. Med. Food, 9 (2): 290–292.
  34. Georgiadis I., Karatzas T, Korou L.-M., Agrogiannis G., Vlachos I.S., Pantopoulou A., Tzanetakou I.P., Katsilambros N., Perrea D.N. [2013]: Evaluation of chios mastic gum on lipid and glucose metabolism in diabetic mice. J Med Food, 00 (0): 1–7.
  35. Fukazawa T, Smyrnioudis I, Konishi M, Takahashi M, Ki K Hyeon, Nishimaki M, Xiang M, Sakamoto S. (2018). Effects of Chios mastic gum and exercise on physical characteristics, blood lipid markers, insulin resistance, and hepatic function in healthy Japanese men. Food Science and Biotechnology.
Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více informací zde